Jsou fytoestrogeny estrogenní?

Ukazuje se totiž, že pokud má žena dostatek vlastního estrogenu, dochází ke kombinaci jejího estrogenu a fytoestrogenů, které spolu soutěží o místa na receptorech. Velmi zjednodušeně, pokud se na některá místa navážou fytoestrogeny, výsledná signalizace je nižší a účinek se pak jeví jako antiestrogenní. Pokud naopak má žena nedostatek vlastního estrogenu, jako například u žen po menopauze jsou receptory pro estrogeny v podstatě volné pro fytoestrogeny a výsledná signalizace je vyšší, tudíž se výsledek jeví jako estrogenní. Estrogenní aktivita se také může projevit u ženy v reprodukčním věku a to v druhé fázi jejího cyklu, kdy hladina estrogenů přirozeně klesá.

Aby to nebylo tak jednoduché o výsledném efektu rozhoduje daleko více faktorů. Například equol metabolit fytoestrogenu daidzenu je mnohem více estrogenní než samotný daidzen, ale schopnost tvořit tento metabolit díky střevním bakteriím má asi jen polovina populace. Další faktor, který nám vstupuje do rovnice je tzv. polymorfismus genu pro  receptor estrogenu. Receptorů pro estrogen je více typů a některé mají vyšší schopnost vázat fytoestrogeny než jiné (často je vaznost na ER-β vyšší než na ER-Ⲁ). Další neméně důležitý faktor je množství xenoestrogenů a dalších hormonálně aktivních látek jako je hormonální antikoncepce v krvi.

Xenoestrogeny jsou podobně jako fytoestrogeny látky schopné narušit hormonální signalizaci, ale nepochází z rostlin, jedná se například o bisfenoly, dioxiny, ftaláty. Xenoestrogeny se mohou vzájemně ovlivňovat s fytoestrogeny a jejich kombinace  může vést k účinku silnějšímu nebo slabšímu. Současné studie vypovídají , že podobně jako fytoestrogeny soutěží o vazebná místa s estrogeny, tak soutěží o tato místa spolu s xenoestrogeny a naznačují tak, že mohou pomáhat chránit proti xenoestrogenové zátěži. O zátězi xenoestrogeny hovořím v rozhovoru s členkou společnosti Arnika.

Fytoestrogeny představují širokou škálu chemických látek a proto jsou i jejich účinky rozličné. Například genistein obsažený v sóji se v pokusech na myších ukázal jako poměrně silný hormonální disruptor, zato animální pokusy s resveratrolem byly velmi úspěšné a slibné. Nutno podotknout že v těchto pokusech byly hlodavcům podávány mnohem vyšší dávky, než jaké by mohl člověk získat ze stravy (navíc samotný resveratrol je poměrně špatně vstřebatelný). Dokonce některé animální studie reportovaly zmenšení endometriózních ložisek i přes kontinuální podávání estrogenu myším. Malé klinické studie nicméně velké úspěchy nepřinesly, vesměs se ukázalo, že kombinace resveratrolu a hormonální antikoncepce má příznivější výsledky než samotná hormonální antikoncepce (subjektivní snížení bolestí spojených s endometriózou), pravděpodobně proto přestal být resveratrol pro výzkum endometriózy atraktivní.

V některých klinických studiích sice bylo prokázáno, že strava s vysokým příjmem sójových výrobků snížila hladinu estrogenů v krvi nebo v moči, v jedné kvalitní studii se ukázalo, že strava obsahující sóju měla příznivý vliv na schopnost koncepce _[12], celá řada studií ale naopak žádný statisticky významný vliv na hladinu pohlavních hormonů nebo délku cyklu neprokázala._[11]