Upravit nastavení cookies

Labyrint endometriózy

Fytoestrogeny

Vybrala jsem toto téma protože je to pro ženy s endometriózou důležité a zároveň ne dobře objasněné téma a zároveň je velmi komplexní a hlavně poměrně kontroverzní.

Abychom lépe pochopili, zda jsou fytoestrogeny pro nás vhodné, pokusím se v tomto článku vysvětlit, jak fytoestrogeny fungují na molekulární úrovni. Na začátek bych chtěla říci, že obsah článku má pouze informativní charakter a neměl by být chápán jako doporučení ke změně životního stylu nebo medikace.

Fytoestrogeny jsou látky obsažené v rostlinách, které po strávení v gastrointestinálním traktu získají podobnou strukturu jako pohlavní hormony (estrogeny nebo androgeny) a mohou napodobit jejich funkci v našem těle.

Typickým zdrojem fytoestrogenů je sója, cizrna, jsou obsaženy i v ovoci jako jsou grepy a červené víno a také v bylinkách jako je luční jetel a kontryhel a jsou obsaženy i v některých doplncích stravy jako je například Sarapis, který můžete koupit v lékárně. Lze je rozdělit do několika kategorií, nejběžnější jsou isoflavonoidy, dále kumestany, stilbeny a lignany.

Info

Ačkoliv název fytoestrogeny napovídá, že budou mít v těle stejnou funkci jako estrogeny, není tomu vždy tak, jejich účinek je někdy estrogenní, někdy antiestrogenní nebo žádný a to je předmětem mnoha nesrovnalostí a protichůdných výsledků výzkumů.

Nejprve si pojďme říct, jak to celé funguje.

Estrogen v lidském těle funguje prostřednictvím buněčných receptorů. Buňky citlivé na estrogen mají na buněčné membráně receptory specifické pro estrogen. Počet těchto receptorů je omezený. Když se molekula estrogenu spojí s tímto receptorem, dojde k signalizaci do nitra buňky kde se následně spouští přepis příslušných genů ovlivňujících dozrávání vajíček a menstruační cyklus.

Fytoestrogeny dělají totéž, ale podle výzkumů jejich schopnost vázat se na receptory je zpravidla nižší a jejich schopnost zprostředkovat signál je oproti estrogenu až tisíckrát nižší.

Co to znamená pro představu? Zjednodušeně řečeno, Pokud se jedna molekula estrogenu naváže na jeden receptor okamžitě spustí signalizaci. Aby se stejného účinku dosáhlo u fytoestrogenů, musí se jich na receptory navázat několik tisíc.

Co to znamená pro představu? Zjednodušeně řečeno, Pokud se jedna molekula estrogenu naváže na jeden receptor okamžitě spustí signalizaci. Aby se stejného účinku dosáhlo u fytoestrogenů, musí se jich na receptory navázat několik tisíc. Co to znamená pro představu? Zjednodušeně řečeno, Pokud se jedna molekula estrogenu naváže na jeden receptor okamžitě spustí signalizaci. Aby se stejného účinku dosáhlo u fytoestrogenů, musí se jich na receptory navázat několik tisíc.

Teď jsem tedy vysvětlila jak vlastně estrogeny a fytoestrogeny fungují zbývá vysvětlit, proč je jejich účinek někdy estrogenní a někdy antiestrogenní.

Jsou fytoestrogeny estrogenní?

Ukazuje se totiž, že pokud má žena dostatek vlastního estrogenu, dochází ke kombinaci jejího estrogenu a fytoestrogenů, které spolu soutěží o místa na receptorech. Velmi zjednodušeně, pokud se na některá místa navážou fytoestrogeny, výsledná signalizace je nižší a účinek se pak jeví jako antiestrogenní. Pokud naopak má žena nedostatek vlastního estrogenu, jako například u žen po menopauze jsou receptory pro estrogeny v podstatě volné pro fytoestrogeny a výsledná signalizace je vyšší, tudíž se výsledek jeví jako estrogenní. Estrogenní aktivita se také může projevit u ženy v reprodukčním věku a to v druhé fázi jejího cyklu, kdy hladina estrogenů přirozeně klesá.

Aby to nebylo tak jednoduché o výsledném efektu rozhoduje daleko více faktorů. Například equol metabolit fytoestrogenu daidzenu je mnohem více estrogenní než samotný daidzen, ale schopnost tvořit tento metabolit díky střevním bakteriím má asi jen polovina populace. Další faktor, který nám vstupuje do rovnice je tzv. polymorfismus genu pro  receptor estrogenu. Receptorů pro estrogen je více typů a některé mají vyšší schopnost vázat fytoestrogeny než jiné (často je vaznost na ER-β vyšší než na ER-Ⲁ). Další neméně důležitý faktor je množství xenoestrogenů a dalších hormonálně aktivních látek jako je hormonální antikoncepce v krvi.

Xenoestrogeny jsou podobně jako fytoestrogeny látky schopné narušit hormonální signalizaci, ale nepochází z rostlin, jedná se například o bisfenoly, dioxiny, ftaláty. Xenoestrogeny se mohou vzájemně ovlivňovat s fytoestrogeny a jejich kombinace  může vést k účinku silnějšímu nebo slabšímu. Současné studie vypovídají , že podobně jako fytoestrogeny soutěží o vazebná místa s estrogeny, tak soutěží o tato místa spolu s xenoestrogeny a naznačují tak, že mohou pomáhat chránit proti xenoestrogenové zátěži. O zátězi xenoestrogeny hovořím v rozhovoru s členkou společnosti Arnika.

Fytoestrogeny představují širokou škálu chemických látek a proto jsou i jejich účinky rozličné. Například genistein obsažený v sóji se v pokusech na myších ukázal jako poměrně silný hormonální disruptor, zato animální pokusy s resveratrolem byly velmi úspěšné a slibné. Nutno podotknout že v těchto pokusech byly hlodavcům podávány mnohem vyšší dávky, než jaké by mohl člověk získat ze stravy (navíc samotný resveratrol je poměrně špatně vstřebatelný). Dokonce některé animální studie reportovaly zmenšení endometriózních ložisek i přes kontinuální podávání estrogenu myším. Malé klinické studie nicméně velké úspěchy nepřinesly, vesměs se ukázalo, že kombinace resveratrolu a hormonální antikoncepce má příznivější výsledky než samotná hormonální antikoncepce (subjektivní snížení bolestí spojených s endometriózou), pravděpodobně proto přestal být resveratrol pro výzkum endometriózy atraktivní.

V některých klinických studiích sice bylo prokázáno, že strava s vysokým příjmem sójových výrobků snížila hladinu estrogenů v krvi nebo v moči, v jedné kvalitní studii se ukázalo, že strava obsahující sóju měla příznivý vliv na schopnost koncepce [12], celá řada studií ale naopak žádný statisticky významný vliv na hladinu pohlavních hormonů nebo délku cyklu neprokázala.[11]

Je užívání fytoestrogenů bezpečné?

V naší západní stravě určitě ano. Avšak ukázalo se, že velmi vysoké dávky fytoestrogenů způsobují nežádoucí pomnožení buněk, které připomíná rakovinné bujení, což se může projevit vznikem myomů, cyst a dysplazie dělohy případně negativně ovlivňují funkci štítné žlázy. Otázkou je, co je velmi vysoká dávka. Ve výzkumech se vysokých dávek dosahuje uměle, avšak u některých typů stravování jako je například veganská strava s převahou sóji a cizrny může být bezpečná dávka přesažena také. Osobně tedy rozhodně nedoporučuji přesahovat doporučenou denní dávku.

A jaká že je vlastně doporučená denní dávka? Různé zdroje uvádějí různé informace. Například podle metaanalýzy z roku 2016 [4] je maximální doporučené množství 80mg isoflavonoidů za den. V jedné kostce tofu je asi 25 mg isoflavonoidů takže denní konzumace tofu by neměla přesáhnout 300 g což je asi jeden a půl kostky tofu. Prosím nezapoměňte, že se jedná pouze o hrubý odhad!

Fytoestrogeny ale nemají vliv jen na hormonální systém, mnohé z nich jsou také důležité antioxidanty a svým působením mohou potlačovat zánět, například bylo pozorováno snížení prozánětlivých interleukinů a jiných prozánětlivých působků díky konzumaci sójových výrobků.

Ve výzkumech se často zkoumá jejich potenciál pro prevenci hormonálně závislé rakoviny jako je rakovina prsu a prostaty. V klinických výzkumech endometriózy jsem objevila dva zdroje, kde byla zkoumána souvislost mezi hladinou metabolitů fytoestrogenů v moči a endometriózou. V jedné z nich, japonské studii z reprodukčního centra pozorovali opačnou korelaci mezi hladinou fytoestrogenů a závažností endometriózy a předpokládají tak, že fytoestrogeny mají protektivní efekt. V jiné studii zase pozorovali nižší riziko vzniku endometriózy v závislosti na množství fytoestrogenů. Tyto pouhé dvě mají ale řadu nedostatků a tedy nízkou výpovědní hodnotu. Některé epidemiologické studie také pozorovaly nižší výskyt endometriózy u asijské populace, která přirozeně konzumuje více sójových výrobků. Podle poměrně nedávné přehledové studie z roku 2021 současné důkazy spíše potvrzují přínos užívání fytoestrogenů u žen s endometriózou (nebo minimálně to, že pro nás v běžných dávkách nejsou škodlivé).

Ještě pár slov ke konzumaci sójových výrobků. Mnozí výživoví poradci doporučují, abychom jedli pouze fermentované sójové výrobky typu tempeh, miso a nato a naopak se vyhýbali průmyslově zpracovaným sójovým výrobkům jakou jsou právě některé veganské polotovary.

Než přejdu k perličce na závěr měla bych ještě jeden komentář. Ohledně endometriózy a konzumace fytoestrogenů panují poměrně silná přesvědčení – tedy že by se jim ženy s endometriózou měly přísně vyhýbat. Není to jediné přesvědčení, které panuje ohledně endometriózy, proto jsem na toto téma natočila samostatné video o přesvědčeních.

A ještě perlička na závěr

Jak byly fytoestrogeny vůbec objeveny? Traduje se , že fytoestrogeny defacto objevili už pastevci, když si všimli, že krávy, které spásaly jetel, měly reprodukční potíže. Odsud také vznikla teorie, že úkolem fytoestrogenů je regulovat přemnoženou populaci. Prosím nezapomínejte, že toto téma je velmi komplexní a také že názory na fytoestrogeny se mohou mezi jednotlivými odborníky lišit.

Zdroje:

[1] Masaki T., Tsutomu M., Tomoyuki H., Effect of Soy Isoflavones on Endometriosis: Interaction With Estrogen Receptor 2 Gene Polymorphism. Epidemiology 18(3):p 402-408, May 2007. | DOI: 10.1097/01.ede.0000257571.01358.f9
[2] Cai X, Liu M, Zhang B, Zhao SJ, Jiang SW. Phytoestrogens for the Management of Endometriosis: Findings and Issues. Pharmaceuticals (Basel). 2021 Jun 14;14(6):569. doi: 10.3390/ph14060569. PMID: 34198709; PMCID: PMC8232159.
[3] Wang X, Ha D, Yoshitake R, Chan YS, Sadava D, Chen S. Exploring the Biological Activity and Mechanism of Xenoestrogens and Phytoestrogens in Cancers: Emerging Methods and Concepts. Int J Mol Sci. 2021 Aug 16;22(16):8798. doi: 10.3390/ijms22168798. PMID: 34445499; PMCID: PMC8395949.
[4] Rietjens IMCM, Louisse J, Beekmann K. The potential health effects of dietary phytoestrogens. Br J Pharmacol. 2017 Jun;174(11):1263-1280. doi: 10.1111/bph.13622. Epub 2016 Oct 20. PMID: 27723080; PMCID: PMC5429336.
[5] Youseflu S, Jahanian Sadatmahalleh SH, Mottaghi A, Kazemnejad A. Dietary Phytoestrogen Intake and The Risk of Endometriosis in Iranian Women: A Case-Control Study. Int J Fertil Steril. 2020 Jan;13(4):296-300. doi: 10.22074/ijfs.2020.5806. Epub 2019 Nov 11. PMID: 31710190; PMCID: PMC6875851.
[6] Bartiromo L, Schimberni M, Villanacci R, Ottolina J, Dolci C, Salmeri N, Viganò P, Candiani M. Endometriosis and Phytoestrogens: Friends or Foes? A Systematic Review. Nutrients. 2021 Jul 24;13(8):2532. doi: 10.3390/nu13082532. PMID: 34444692; PMCID: PMC8398277.
[7] Noel JC, Anaf V, Fayt I, Wespes E. Ureteral mullerian carcinosarcoma (mixed mullerian tumor) associated with endometriosis occurring in a patient with a concentrated soy isoflavones supplementation. Arch Gynecol Obstet. 2006 Oct;274(6):389-92. doi: 10.1007/s00404-006-0188-1. Epub 2006 Jun 8. PMID: 16847632.
[8] Bruner-Tran, K.L.; Osteen, K.G.; Taylor, H.S.; Sokalska, A.; Haines, K.; Duleba, A.J. Resveratrol inhibits development of experimental endometriosis in vivo and reduces endometrial stromal cell invasiveness in vitro. Biol. Reprod. 2011, 84, 106–112.
[9] Regression of endometrial implants by resveratrol in an experimentally induced endometriosis model in rats
[10] Ricci AG, Olivares CN, Bilotas MA, Bastón JI, Singla JJ, Meresman GF, Barañao RI. Natural therapies assessment for the treatment of endometriosis. Hum Reprod. 2013 Jan;28(1):178-88. doi: 10.1093/humrep/des369. Epub 2012 Oct 18. PMID: 23081870.
[11] Domínguez-López I, Yago-Aragón M, Salas-Huetos A, Tresserra-Rimbau A, Hurtado-Barroso S. Effects of Dietary Phytoestrogens on Hormones throughout a Human Lifespan: A Review. Nutrients. 2020 Aug 15;12(8):2456. doi: 10.3390/nu12082456. PMID: 32824177; PMCID: PMC7468963.
[12] Chavarro JE, Mínguez-Alarcón L, Chiu YH, Gaskins AJ, Souter I, Williams PL, Calafat AM, Hauser R; EARTH Study Team. Soy Intake Modifies the Relation Between Urinary Bisphenol A Concentrations and Pregnancy Outcomes Among Women Undergoing Assisted Reproduction. J Clin Endocrinol Metab. 2016 Mar;101(3):1082-90. doi: 10.1210/jc.2015-3473. Epub 2016 Jan 27. PMID: 26815879; PMCID: PMC4803173.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru